Město Slavkov u Brna
Slaný
Přehled zpráv z lokality "Slaný". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Slaný
Město Slaný (něm. Schlan) je někdejší královské město v okrese Kladno ve Středočeském kraji.
Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda. První dochovaná písemná zmínka o Slaném je z roku 1239, v listině papeže Řehoře IX., která potvrzuje statky kladrubského kláštera v kraji slánském. Data o povýšení Slaného na město jsou dvě a sice 1295 a 1305, kdy král Václav II. na magdeburském městském právu vysadil město Slaný.
Během třicetileté války bylo Slaný téměř zničeno. Ležíc na cestě z Německa k hlavnímu městu Praze bylo mnohokrát navštíveno Švédy, Sasy a císařskými vojsky, kteří strádající obyvatelstvo oloupili o vše cenné a co zbylo zničily několikeré požáry. Tři kříže byly vztyčeny na Slánské hoře za doby protireformace, jako důkaz úplného pokatoličení jeho obyvatel a připomínají dodnes doby nezměrného utrpení, kterým Slaný prošlo po Bělohorské bitvě. Od roku 1794 bylo Slaný opět svobodným městem. Krajské zřízení, které Slaný ztratilo ve prospěch Rakovníka bylo roku 1787 opět vráceno do Slaného. Od roku 1884 do roku 1918 město znovu zdobí název královské město Slaný a k tomuto názvu se město navrací i po listopadové revoluci roku 1989.
Dominantou města je Slánská hora, která je společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 je také přírodní památka.
Ve Slaném se nachází kostel Nejsvětější trojice - původně protestantský, postavený v letech 1581-1602 na místě jednoho z městských popravišť zvané Golgata, byl roku 1623 zpustošen. V letech 1655 - 1662 k němu byl přistaven klášter, kostel byl obnoven a roku 1657 byla uvnitř postavena Loretánská kaple. Dnes je sídlem řádu Bosých karmelitánů, kteří se po 200 letech vrátili zpět do naší země a sídlí mimo Slaného ještě v Praze. K dalším památkám patří vlastivědné muzeum, Modletický dům, městská radnice a hospodářská záložna. V roce 1984 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.
Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda. První dochovaná písemná zmínka o Slaném je z roku 1239, v listině papeže Řehoře IX., která potvrzuje statky kladrubského kláštera v kraji slánském. Data o povýšení Slaného na město jsou dvě a sice 1295 a 1305, kdy král Václav II. na magdeburském městském právu vysadil město Slaný.
Během třicetileté války bylo Slaný téměř zničeno. Ležíc na cestě z Německa k hlavnímu městu Praze bylo mnohokrát navštíveno Švédy, Sasy a císařskými vojsky, kteří strádající obyvatelstvo oloupili o vše cenné a co zbylo zničily několikeré požáry. Tři kříže byly vztyčeny na Slánské hoře za doby protireformace, jako důkaz úplného pokatoličení jeho obyvatel a připomínají dodnes doby nezměrného utrpení, kterým Slaný prošlo po Bělohorské bitvě. Od roku 1794 bylo Slaný opět svobodným městem. Krajské zřízení, které Slaný ztratilo ve prospěch Rakovníka bylo roku 1787 opět vráceno do Slaného. Od roku 1884 do roku 1918 město znovu zdobí název královské město Slaný a k tomuto názvu se město navrací i po listopadové revoluci roku 1989.
Dominantou města je Slánská hora, která je společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 je také přírodní památka.
Ve Slaném se nachází kostel Nejsvětější trojice - původně protestantský, postavený v letech 1581-1602 na místě jednoho z městských popravišť zvané Golgata, byl roku 1623 zpustošen. V letech 1655 - 1662 k němu byl přistaven klášter, kostel byl obnoven a roku 1657 byla uvnitř postavena Loretánská kaple. Dnes je sídlem řádu Bosých karmelitánů, kteří se po 200 letech vrátili zpět do naší země a sídlí mimo Slaného ještě v Praze. K dalším památkám patří vlastivědné muzeum, Modletický dům, městská radnice a hospodářská záložna. V roce 1984 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.